|
|
Vyhodnocení používání antibiotik ve vybraných chovech celkem a ve vztahu k jednotlivým druhům a kategoriím zvířat
SVÁČKOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá tématem souvislostí mezi zdravím hospodářských zvířat a nutností použití antimikrobních látek v chovech. Cílem práce bylo získat základní údaje a formulovat poznatky o používání antibio-tik ve vybraných chovech celkem a ve vztahu k jednotlivým kategoriím zvířat. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy jako welfare zvířat, biosekurita v chovu, definovány jsou antimikrobiální látky, původce onemocnění a rezistence patogenů na léčbu. V praktické části jsou zpracované výsledky zaměřené na používání antibiotik k léčbě vybraných kategorií zvířat a vyhodnocení četnosti jejich aplikace v konkrét-ních chovech. Dále vyhodnocuji nejčastěji léčené kategorie jednotlivých druhů zví-řat a důvody použití antimikrobních přípravků k léčbě. Výsledky ukazují, že ve vybraných chovech skotu jsou z antibiotik nejvíce používá-ny cefalosporiny a sulfonamidy, peniciliny, tetracykliny; z ostatních antimikrobiál-ních látek antiparazitika. Také byl ve vybraných chovech skotu detekován výskyt multirezistentních bakterií, konkrétně u respiračních a průjmových onemocnění.
|
|
|
Zoohygienické aspekty a četnost výskytu různých onemocnění a způsobů jejich léčby ve vybrané zoologické zahradě
REXHEPIOVÁ, Drita
Bakalářská práce Zoohygienické aspekty a četnost výskytu různých onemocnění a způsobů jejich léčby ve vybrané zoologické zahradě obsahuje literární rešerši popisu-jící welfare zvířat, jejich život v zajetí a podrobnosti chovu včetně nemocí zvířat a jejich poruchy v chování. Dále popisuje význam a role zoologických zahrad, jejich členění a pozitivní a negativní stránky. Součástí bakalářské práce jsou nemoci zvířat ve spojitosti s návštěvníky, tedy zoonózy a virus, který poprvé proletěl světem v roce 2019. Zkoumání zahrnuje také interakce mezi zvířetem a návštěvníkem.
|
|
|
Vliv vybraných ukazatelů chovného prostředí na úroveň welfare dojeného skotu
JAROLÍMKOVÁ, Alžběta
Práce je zaměřena na posouzení úrovně welfare, technologie a technologických systémů na vybraných chovech dojného skotu České republiky v návaznosti na užitkovost a zdravotní stav zvířat. Při zpracování práce byla využita faremní a veterinární evidence chovů; a screeningové metody pro zhodnocení úrovně pohody dojeného skotu. Stáje pro chov dojnic musí být v souladu s použitou technologií chovu dispozičně, technicky a provozně řešeny tak, aby cirkulace vzduchu, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly udrženy v mezích, které nejsou pro dojnice škodlivé. Stejně tak i všechny technologické systémy chovu nesmí narušit zdravotní stav a pohodu ustájených zvířat. Chovné prostředí, které vytvoří předpoklady pro umožnění přirozených projevů chování zvířat, jejich odpočinek a příjem krmiva a vody, vytvoří základ pro udržení odpovídající úrovně welfare ustájených dojnic jako významného předpokladu dosažení optimálních produkčních a reprodukčních ukazatelů. Přestože nebyl prokázán statisticky významný rozdíl (p >0,05) mezi sledovanými chovy ve vybraných ukazatelích, na sledovaných chovech byly stanoveny vzájemné závislosti mezi úrovní chovného prostředí, některými produkčními a reprodukčními ukazateli a zdravím skotu.
|
|
|
The Politics of Bio(in)security: science, experts and the dilemma of dual use
Rychnovská, Dagmar ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Leander, Anna (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato práce zkoumá politiku tzv. biologické bezpečnosti a regulaci výzkumu dvojího užití. Zaměřuje na vědy o živé přírodě, jejichž rychlý rozvoj přináší nové obavy spojující témata biologických zbraní, terorismu a regulace vědeckých inovací. Práce má tři dílčí cíle: zaprvé, situovat současné dilema výzkumu dvojího užití historicky a koncepčně, zadruhé, analyzovat, jaký dopad mají snahy regulovat biologickou bezpečnost a výzkum dvojího užití na vztahy mezi vědou a bezpečností, a zatřetí, diskutovat, jaké jsou důsledky tohoto nového propojení vědy a bezpečnosti pro politiku bezpečnosti a nebezpečnosti. Práce přistupuje k tématu z pozice kritických bezpečnostních studií a studuje, jak je propojení mezi vědou a bezpečností konstruováno určitými technikami vládnutí, jež integrují různé praktiky do uchopitelného problému a strukturují vztahy mezi vědou a bezpečností. Práce zkoumá dominantní politický a expertní diskurz o biologické bezpečnosti a dále dvě empirické oblasti, které ilustrují, jak je hranice vědy a bezpečnosti řízena v "globálním" a "lokálním" kontextu: v rámci mezinárodního režimu zákazu biologických zbraní a v českém systému biologické bezpečnosti. Výsledky práce ukazují, že snahy zabezpečit výzkum dvojího užití se zaměřují nejen na regulaci materiálů a technologií, ale také vědecké znalosti. Práce...
|
|
|
Salmonelové infekce drůbeže a národní ozdravovací program
NOVOTNÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá výskytem salmonelových infekcí u drůbeže a Národními ozdravovacími programy, které jsou v České republice zavedené od 1. 1. 2007 na základě evropské legislativy, konkrétně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci. V současné době probíhá na území našeho státu pět ozdravovacích programů, zaměřených na tlumení salmonel. Základem programů je sledování výskytu salmonel v prostředí chovů prostřednictvím odebraných vzorků. Tyto programy byly založeny za účelem snížení počtu hlášených onemocnění salmonelózou u lidí, protože drůbeží maso a vejce jsou nejčastějším zdrojem nakažení pro člověka. Programy lze považovat za účinné. Pro jejich funkčnost je důležité dodržovat zásady správné hygienické praxe.
|
host ::
RSS.